PANAVIA Tornado
Dvoumístný dvoumotorový stíhací-bombardovací letoun s měnitelnou geometrií křídel pro lety v nízkých i vysokých výškách. Dvoumístný dvoumotorový přepadový stíhací letoun.

Letoun je v hornoplošném uspořádání s měnitelnou geometrií křídel v rozsahu 25° až 68°. Šípovitost se u starších verzí mění manuálně, u novějších pak automaticky. Náběžná hrana je vybavena slotem, odtoková pak po celé délce dvouštěrbinovými vztlakovými klapkami a spoilery místo křidélek. Na zádi jsou ve středu trupu umístěny diferencovaně vyklápěné plovoucí vodorovné ocasní plochy s úhly 35° a 73°. Jediná rozměrná svislá ocasní plocha má v kořeni kanál pro přívod vzduchu ke komorám přídavného spalování. SOP je umístěna

Na přídi je kuželovitý kryt radiolokátoru, za ním se nachází blok avioniky a dvoumístná tandemová pilotní kabina. Původně měla být kabina jednomístná, vzhledem k velkým nárokům přístrojového vybavení na pilota byla přidána sedačka pro operátora elektroniky. Kabina je kryta dvoudílným sklem, předním malým čelním štítkem a dlouhým krytem odklápěným směrem vzad. Oba členové posádky sedí na vystřelovacích sedadlech Martin Baker Mk 10A. Na pravé straně vedle kabiny byl později nainstalován výklopný nástavec pro tankování za letu. Na bocích trupu jsou umístěny velké automaticky stavitelné krabicové sací otvory zkosené odshora dolů pod úhlem 30°. U RAF jsou sací otvory fixované v plně otevřené poloze. Sací kanály vedou vzduch ke dvěma dvouproudovým motorům RB-199-34R Mk.101, Mk.103 nebo Mk.104 umístěných v zádi. Každý motor Mk.101 má tah 37,78 kN a s přídavným spalováním až 64,45 kN, Mk.103 38,48 a 71,50 kN a u verze Mk.104 je to 47,19 a 82,80 kN. Britské stroje mají motory se sníženým tahem kvůli prodloužení životnosti. Na motorových výstupních tryskách jsou obraceče tahu zkracující dojezd při přistání.
Letouny jsou vybaveny automatickým počítačem řízeným systémem aktivního řízení CSAS (Command and Stability Augmentation System - systém pro zvýšení řiditelnosti a stability), který ovládá motory, vstupní otvory vzduchu a výstupní klapky.

Systém Marconi APFD (Auto-Pilot Flight Director) pak slouží pro udržování výšky, kurzu, polohy, rychlosti a automatického přiblížení. Kombinace elektroimpulzního řízení FBW, automatické stabilizace a systému Flight Director umožňuje let vysokou rychlostí ve výšce 20-50 m nad terénem za jakéhokoliv počasí.
výzbroj
Pevnou výzbroj tvoří dvojice kanonů IWKA-Mauser ráže 27 mm, které byly vyvinuty speciálně pro tento letoun. Přídavnou výzbroj lze zavěsit na centrální trupový závěsník, 2 závěsníky pod pevnou částí křídla a 4 vnější podkřídlové, které se automaticky natáčejí společně se změnou úhlu šípu křídla. Maximální hmotnost nákladu je 9 000 kg. Lze podvěsit klasické neřízené pumy po 454 a 910 kg, kazetové a laserem naváděné pumy řady Paveway II, napalmové pumy, raketnice Matra 155, protizemní ŘS Martel, Brimstone, Storm Shadow, Jumbo a AGM-65 Maverick, protilodní Kormoran, protiradarové AGM-88A HARM a ALARM, průzkumné a elektronické kontejnery nebo palivové nádrže po 1 500 l a 2 250 l, ty ovšem jen na vnitřní závěsníky. Pro vlastní obranu mohou letouny nést PLŘS AIM-9L Sidewinder. Letouny RAF mají možnost nést taktické jaderné pumy WE177B o síle 500 kt.
země původu
Německo/Itálie/Velká Británie
Posádka 2 (pilot, zbraňový operátor)
Výrobce BAE Systems, EADS, Alenia Aeronautica
Pohon 2x TurboUnion RB-199-34R Mk.103
max. výkon 2x 71,50 kN
max. rychlost Mach=2,2 / >2 625 km/h
max. dostup 19 300 m
dolet 1 390 km (bojový), 3 890 km (max.)
délka trupu 16,72 m
rozpětí křídla 8,60 - 13,91 m
nosná plocha 26,60 m²
výška 5,95 m
hmotnost prázdného stroje 14 091 kg
max. vzletová hmotnost 27 951 kg
hmotnost paliva 5 090 kg












