MiG 29
V roce 1969 byl v SSSR vyhlášen konkurz na nový bojový letoun, který by byl rovnocenným soupeřem vyvíjeného amerického stíhače F-15. Projekty předložily konstrukční kanceláře MiG, Suchoj a Jakovlev. Vítězi konkurzu se staly OKB MiG a OKB Suchoj. MiG byl pověřen vývojem lehkého stíhače a Suchoj se soustředil na vývoj těžkého stíhače.

Detailní práce na projektu začaly v roce 1971. V SSSR začaly používat některé moderní metody návrhu letadel, nové materiály a technologie, ale chyběl přístup ke know-how v oblasti elektroniky. To se projevilo především ve vysoké hmotnosti a objemnosti všech elektronických zařízení postavených na staré součástkové základně. Důsledkem byl menší objem palivových nádrží a tedy i menší dolet letounu. Rovněž řízení letounu muselo být klasické mechanické oproti fly-by-wire u F-16. Je jím vybavena až verze MiG-29 M z roku 1986.Přesto byl výsledný letoun velice dobrý. Konstrukce MiG-29 odpovídá především novým požadavkům na manévrovací schopnosti, které byly v předešlé generaci stíhacích letounů neoprávněně podceňovány. Trup je řešen jako vztlakové těleso, které se na celkovém vztlaku podílí 40%. Dvojitá SOP je mírně vykloněna směrem ven od osy letounu. Motorové gondoly jsou připevněny na spodní části trupu.
Motor Klimov RD-33 Vstupní otvory přívodu vzduchu k motorům se při startu a přistání zavírají, aby nedošlo k nasátí cizích předmětů. Vzduch je pak nasáván štěrbinami na horní ploše prodloužené přechodové náběžné hrany. Dvířka v sacích otvorech se otevírají po odlepení předního kola podvozku od země. Letadlo je schopné letu i s jediným motorem.

Radiolokátor Topaz Umožňuje sledování a navádění i na cíle v dolní polosféře. Může sledovat až deset cílů do vzdálenosti 70km. Letoun je dále vybaven optoelektronickým pasívním systémem pro vyhledávání a sledování cílů na kratší vzdálenosti - do 15 km, laserovým délkoměrem a elektrooptickým zaměřovacím systémem napojeným na přilbu pilota, což je neocenitelné při vedení boje na blízko, kdy k zaměření protivníka stačí pilotovi otočit hlavu ve směru cíle a zaútočit infračervenými raketami.
Pro boj se vzdušnými cíli slouží dvě PLŘS středního dosahu s poloaktivním radiolokačním naváděním R-27R (AA-10 Alamo) nebo dvě R-27T s IČ naváděním a čtyři PLŘS krátkého dosahu s IČ navedením R-60MK. Letoun může být vybaven celkem šesti velmi výkonnými PLŘS krátkého doletu s IČ naváděcí soustavou R-73 (AA-11 Archer). Tato střela je vybavena vektorováním tahu motoru, což ji dává vynikající manévrovací schopnosti. K ničení pozemních cílů lze použít konvenční pumy o hmotnosti 250 kg, kontejnerové pumy a neřízené rakety až do ráže 240 mm.Jednohlavňový 30 mm kanón je uložen v levé prodloužené náběžné hraně.
Sedačka K-36 umožňuje bezpečné opuštění letounu při rychlostech 75-1500 km/hod od nulové výšky v poloze na břichu a od výšky 200 m v poloze na zádech. Jsou zaznamenány případy úspěšné katapultáže při rychlosti přes 2000 km/hod a nebo z několikametrové hloubky pod vodní hladinou.
Verze
MiG-29 A/B Fulcrum A První sériové verze. Verze A byla určena pro země Varšavské smlouvy a verze B pro ostatní zahraniční zákazníky
MiG-29 S Dostal novou avioniku a únosnost výzbroje se zvýšila na 3800 kg.
MiG-29 S Od verze S liší v elektronickém vybavení s novým aktivním rušícím systémem.
MiG-29 SE Je exportní provedení verze S. Na zakázku Malajsie byl letoun doplněn o odnímatelný nástavec pro tankování za letu. Jeho demontáž netrvá déle než jednu hodinu.
MiG-29 SM
Je verze s novým víceúčelovým radiolokátorem ŽUK. Je schopna ničit pozemní cíle přesně naváděnou municí.
MiG-29 K (Korabělnyj) Fulcrum D 23.června 1988 poprvé vzlétl prototyp palubní verze MiG-29. Od standardního provedení se lišil zesíleným drakem, zvýšenou zásobou paliva, systémem řízení fly-by-wire, novou avionikou a zbraňovým systémem.
MiG-29 UB Fulcrum Je dvojmístná cvičná verze. Z prostorových důvodů není zabudován radar, zato je letoun vybaven vyspělým systémem pro simulaci použití zbraňových systémů. Aby se nezvyšoval aerodynamický odpor není sedadlo instruktora příliš převýšeno. Proto má instruktor pro výhled dopředu k dispozici vysouvatelný periskop.
MiG-29 SMT Pokročile modernizovaný letoun.Instalací nové nádrže o objemu 2 030 l do zvýšeného trupu za pilotní kabinou se dolet zvýšil na 3 500 km. Je možno instalovat zařízení pro doplňování paliva za letu. Nástavec je vyklápěn hydraulicky. Modernizované motory RD-33 mají zvýšenou životnost. Dostup se zvýšil na 21 000 m. Letoun má modernizovaný kokpit se dvěma pracovními a dvěma záložními MFD, nový palubní počítač, nový inerciální navigační systém s laserovými gyroskopy spolupracující s GPS kompatibilním jak se systémem GLONASS tak i NAVSTAR. Modernizovaný radiolokátor TOPAZ nabízí i režim pro sledování terénu. Na pozadí země je schopen zjistit cíle s rozlišovací schopností 15 m pohybující se rychlostí 15 km/hod. Výzbroj do celkové hmotnosti 5 000 kg může být zavěšena na 8 závěsnících. Do výzbroje kromě PLŘS R-27 a R-73 patří ŘS vzduch-země Ch-29 T/L s TV nebo laserovým naváděním, protiradiolokační ŘS Ch-31, laserem naváděné bomby KAB-500 a protilodní ŘS Ch-31 a Ch-35.
MiG-29 UBT Je dvojmístná cvičně-bojová verze odvozená od verze SMT. Je to verze schopná vést vzdušný boj, ničit pozemní cíle i provádět radioelektronický průzkum a rušení. Je vybaven radarem Osa-2. Ten může sledovat až 8 cílů a současně na čtyři z nich vést útok. Na podtrupový závěsník je možno zavěsit radar vzduch-země a nebo jiné zařízení. V zadní části letounu je instalován radar s bočním vyzařováním. Výzbroj je prakticky totožná s verzí SMT. MiG-29 M2 / MiG-35
Je projekt podstatně zmodernizovaného MiG-29. Má kachní plochy, vektorování tahu motoru, motory jsou posunuty o 92 cm dozadu, má objemnější palivové nádrže. Křídlo bylo převzato z testovacího palubního MiG-29K. A zcela nová je avionika a systém řízení. Nový radar ŽUK je schopen sledovat až 24 cílů na maximální vzdálenost 245 km a na 8 z nich vést útok.Základní výzbrojí letounu je 30 mm kanón a další výzbroj může být zavěšena na 10 závěsníků.
MiG-29 Sniper Je MiG-29 upravený ve spolupráci firem Aerostar z Rumunska, DaimlerChrysler Aerospace (DASA) z Německa a Elbit Systems z Izraele. Poprvé vzlétl 5.května 2000. Úpravy se dotkly především avioniky. Zahrnují nový počítač pro řízení bojové mise, datovou sběrnici standardu Mil-Bus 1553B, novou radiostanici, navigační systém (zahrnujíci GPS), systém identifikace, varovný RL přijímač a další. Nové jsou i barevné vícefunkční displeje (MFCD) a Head-Up displej. Změny doznal i systém řízení HOTAS (Hands On Throttle And Stick). Letoun může používat jak ruskou tak západní výzbroj.Cílem modernizace je zvýšit bojovou hodnotu stroje, učinit jej kompatibilním se standardy NATO/ICAO a zjednodušit komunikaci pilot-letadlo.
TTD MiG-29 B
| Motor: |
2x Tumanskij R-33D, 2x81.4 kN |
| Délka: |
17,32 m |
| Rozpětí: |
11,36 m |
| Výška: |
4,73 m |
| Prázdná hmotnost: |
10 900 kg |
| Maximální hmotnost: |
18 480 kg |
| Maximální rychlost: |
2 500 km/h / 11 000 m (2.3 M) |
| Dostup: |
17 200 m |
| Stoupavost: |
330 m/s |
| Maximální dolet: |
2 200 km |
| Dolet s maximální výzbrojí: |
630 km |
| Maximální přetížení: |
9,0 g |
| Objem vnitřních nádrží: |
4 360 l |
| Výzbroj: |
|










