AVIA BH 1

Konstrukce letounu Avia BH-1 je prvním motorovým typem společnosti „Avia“, založené již v srpnu roku 1919. Prvními společníky „Avie - dílny na opravu a výrobu letadel“ byli Pavel Beneš, Miroslav Hajn (konstruktéři), J.F.Koch (později tvůrce motocyklů Praga a ČZ) a Václav Malý, obchodník shánějící prostředky pro chod společnosti. Zpočátku, aby se dílna v Praze - Vysočanech mající pět truhlářů a tři zámečníky uživila, přijímala i neletecké zakázky, vyráběla modelářské vrtule, bumerangy apod.

Na přelomu let 1919 - 1920 začali Beneš s Hajnem pracovat na svém prvním motorovém letadle (před válkou a těsně po jejím skončení již postavili několik kluzáků vlastní konstrukce). Při návrhu tohoto nového letounu uplatnili své dosavadní zkušenosti s „tlustými profily“, tyto profily si již v minulosti ověřili na mnoha vlastních letuschopných modelech. Také se nechali inspirovat konstrukcemi Prof. Dr. Hugo Junkerse a Anthonyho Hermana Gerarda Fokkera (letouny těchto dvou konstruktérů již prokázaly své kvality v bojích první světové války). Typ BH-1 byl pokusným letounem celodřevěné konstrukce, trup měl potažený překližkou, křídla a ocasní plochy plátnem. Beneš s Hajnem v konstrukci letounu použili prvky v roce 1920 velmi odvážné, sami navrhli „tlustý“ profil křídla, dolnoplošnou koncepci zavěšení křídla v  trupu (kterou si nechali později patentovat) a plovoucí směrové kormidlo - funkci kýlové plochy převzal vzadu plochý trup.

Práce na letounu pokračovaly velmi rychle, stavba byla zahájena koncem zimy 1920 a již 9. října stejného roku provedl zalétávací pilot firmy „Aero“ Josef Novák s BH-1 první skok do výše 1m. Byly zjištěny drobné závady na instalaci motoru, který nebyl pro první lety ještě zakapotován. První „opravdový“ let do výšky 50m trval 4 minuty a byl proveden 13. října 1920. K druhému letu bylo letadlo připraveno hned další den, tentokrát let trval 10 minut, BH-1 překvapila svou ovladatelností a bezvadnými letovými vlastnostmi, pouze ještě předválečný letecký motor Austro - Daimler byl zatím příliš slabý, takže s Avií mohl létat pouze jeden pilot.

Hned po úspěšném záletu byl letoun přestěhován do Průmyslového paláce, kde se konala „Mezinárodní letecká výstava“, první v Československé republice. Na stánku „Avie“ letoun vzbudil zaslouženou pozornost, stal se nejdiskutovanějším a nejobdivovanějším exponátem výstavy. Protektor výstavy president republiky T.G. Masaryk obdaroval ze svého fondu společnost „Avia“ 100 000,- Kč na podporu jejího dalšího vývoje. To pro „Avii“ znamenalo mnoho, Václav Malý byl na konci roku 1920 již finančně vyčerpán a další perspektiva podniku vyžadovala nemalých investic. Po výstavě byly na letounu provedeny ještě další drobné úpravy a dále létal až do dubna 1921, kdy byl rozebrán a přestavěn na typ BH-1bis.

Typ BH-1bis se lišil od původního letounu instalací výkonějšího francouzského sedmiválcového rotačního motoru „Gnome“, křídlo bylo až k zadnímu nosníku potaženo překližkou síly 1mm, byl upraven podvozek a celý letoun byl natřen stříbrně. Takto přestavěná BH-1 mohla létat již se dvěma osobami na palubě a dále se zúčastňovala leteckého dění v Československé republice. V září 1921 se letoun zúčastnil 1. národního leteckého mítingu, kde vyhrál v soutěži spolehlivosti a v Okružním letu republikou na trati Praha - Olomouc - Nitra - Vajnory - Olomouc - Praha. BH-1 zvítězila přesto, že se závodu zúčastnily mnohem silnější stroje, trať dlouhou 860 km ulétla průměrnou rychlostí 125km/h, takto uspěla díky své technologické vyspělosti, aerodynamické čistotě draku a perfektní pilotáži továrního pilota Bohuslava Munzara.

Letoun zůstal v majetku podniku „Avia“, dále létal na propagačních akcích, leteckých dnech a vyzkoušelo si jej mnoho známých pilotů. S BH-1 létal JUDr. Zdeněk Lhota, který se později proslavil svými úspěchy na mezinárodních leteckých závodech. 27. srpna 1922 se letoun ještě zúčastnil leteckého dne Západočeského aviatického klubu Plzeň, kam s ním přilétl právě JUDr. Zdeněk Lhota, pak byl stroj zapůjčen pilotu kpt. Janu Popelákovi, který jej při nouzovém přistání během vojenského cvičení poškodil. Protože se v „Avii“ pracovalo na nových konstrukcích, již nebyl opraven a jeho zbylé části dále chátraly na dvoře vysočanských dílen. Do dnešních dnů se z letounu dochovala v depozitáři NTM pouze jeho značně poničená křídla.

Na základě úspěchu typu BH-1 společnost „Avia“ postavila sérii stíhacích letounů BH-3, které létaly v Československém vojenském letectvu, pokračovala typy BH-5, BH-9, BH-10, BH-11, ty byly úspěšnými nástupci typu BH-1 nejen na Československém nebi. Práce na těchto konstrukcích probíhaly již za nových majitelů podniku. V létě 1921 koupil „Avii“ pražský milionář Miloš Bondy, nový název podniku zněl „Miloš Bondy a spol.“, tovární značka „Avia“ byla ponechána až do současnosti.