Mirage 2000
Přepadový stíhač pro udržení vzdušné nadvlády a doprovodné úkoly. Druhotně může ničit pozemní cíle. Vznikl z projektu letounu ACF (Avion de Combat Futur - bojové letadlo budoucnosti) Delta 1000 z roku 1972. Byl to sice výkonný, ale těžký a drahý dvoumotorový stroj. Po úpravě na lehčí jednomotorovou verzi byl letoun v prosinci 1975 objednán francouzskou vládou. Je to první francouzský letoun s potlačovanou stabilitou a elektroimpulzním řízením. Použití elektroimpulzního řízení (fly-by-wire) a elevonů a sklopných náběžných hran odstranilo nevýhody dříve spojené s delta křídly -především nízkou ovladatelnost při nízkých rychlostech a vysokých úhlech náběhu. Přestože se z vnějšku podobá svému předchůdci Mirage III, je díky výše uvedeným změnám mnohem obratnější v manévrovém boji a při operacích na malých výškách.

Do služby se Mirage 2000 dostal v roce 1984. Nahradil typ Mirage III a doplnil Mirage F1. Ve výzbroji zůstane i v příštím tisíciletí, kdy bude nahrazen typem Rafale. Původní motor SNECMA M53 byl nahrazen vylepšeným M53-P2 o tahu 95,1 kN. První tyto motory dostaly cvičné Mirage 2000B a od června 1986 i záchytné stíhače Mirage 2000C. Přibližně v téže době byly rovněž nahrazeny původní radary odvozené od radarů používaných u Mirage F1 novým doplerovským radarem Thomson CSF-ESD. Tento radar je schopen v režimu vzdušného boje detekovat až 24 cílů, současně sledovat 8 z nich a proti 4 najednou řídit palbu. Je schopen vyhledávat cíle i v dolní polosféře. Letoun je vybaven pevným nástavcem pro tankování za letu.
Verze
Mirage 2000 C - záchytný stíhač. Upravený 5.prototyp Mirage 2000 poprvé vzlétl 11.října 1980. První sériový stroj pak 7.října 1983. Aby se získalo místo pro druhého člena posádky, bylo třeba vypustit vnitřní kanónovou výzbroj, snížit objem vnitřních palivových nádrží a prodloužit trup o 0,19 m. Kanón je však možno zavěsit na vnější závěsník.
Mirage 2000 N Přepadový stíhač pro plnění úkolů v malých výškách odvozený od dvoumístné cvičně bojové Mirage 2000 B. V zadním kokpitu sedí technik zbraňových systémů. Prvních 31 kusů 2000 N bylo označeno jako podverze K1. Byly to letouny s výzbrojí jaderných ŘS. Následujících 29 letounů bylo upraveno pro nesení konvenční výzbroje a mají označení Mirage 2000 N-K2. Mirage 2000 N je vybaven radarem Antelope 5 pro sledování terénu a integrovaným systémem pro vedení REB, založeném na výstražném hlásiči radarového ozáření Serval, rušícím zařízení Sabre a automatickém zařízení pro vypouštění rušících částic Spirale.
Mirage 2000 D - dvoumístný bojový. Dvojmístná bojová verze francouzského letectva optimalizovaná pro ničení pozemních cílů konvenční municí za každého počasí i v noci. Nenese kanónovou výzbroj. Oproti verzi N nemá možnost nést protizemní ŘS ASMP, ale má rozšířené vybavení pro vedení REB.
Mirage 2000 R - průzkumná verze
Mirage 2000 E - exportní
Víceúčelová exportní bojová verze C.
Mirage 2000 ED - dvoumístný exportní
Dvojmístná cvičně-bojová exportní verze.
TTD Mirage 2000 C
| Délka: | 14,36 m |
| Rozpětí: | 9,13 m |
| Výška: | 5,20 m |
| Prázdná hmotnost: | 7 500 kg |
| Maximální hmotnost: | 17 000 kg |
| Rychlost: | 2,2M (2 124 km/hod) / 11 000 m |
1,2M (1 110 km/hod) / 0 m | |
| Počáteční stoupavost: | 285 m/s |
| Dostup | 18 000 m |
| Dolet: | 1 800 km |
| Maximální přeletová vzdálenost: | 3 350 km |
| Objem vnitřních nádrží: | 3 980 l |
| Přídavné nádrže: | 1x 1 300 l |
2x 1 700 l |


















