F/A-18 Hornet
F/A-18 Hornet (sršeň) byl vyvinut z pokusného letadla Northrop YF-17. Hornet byl navržen, aby plnil rozdílné úlohy stíhače a útočného letounu, a následkem toho se vyrábí ve formě, kterou lze snadno přizpůsobit kterékoli z obou úloh změnou počítačového softwaru pro akci.
K operačnímu nasazení došlo v roce 1983. Po dodání 371 kusů F/A-18A byla výroba v roce 1987 převedena na zlepšenou verzi F/A-18C s malými počítači spojenými datovou sběrnicí, nikoli jedním velkým počítačem, s modernější vystřelovací sedačkou a možností nést průzkumnou sadu. Současná verze pro noční útok má také nainstalovaný navigační systém s tepelným zobrazováním Hughes AAR-50.
Letoun je vybaven dopplerovským radiolokátorem APG-65, který je schopen sledovat deset a současně zobrazovat osm cílů současně, je zároveň schopen odlišit dva těsně vedle sebe letící cíle. Tři na sobě nezávislé displeje v kabině slouží pro zobrazení údajů z radiolokátoru, další data z různých režimů činnosti, údaje z termovizního systému FLIR, televizních soustav (jsou-li použity) i zobrazení z naváděcích hlavic některých druhů řízené munice. V běžném provozu pilot létá podle zjednodušených informací zobrazených na pokrokově řešeném průhledovém displeji HUD. Vybrané přepínače a ovladače jsou umístěny na řídící páce a páce ovládání motorů (HOTAS). Na spodním centrálním displeji je zobrazována pohyblivá mapa s navigačními údaji, informacemi o cílech i předem známých prostorech ohrožení protivzdušnou obranou protivníka.
Konstrukčně je F/A-18 středoplošník s křídlem se šípovitostí v podstatě jen na náběžné hraně a s rozměrnými vírovými přechody kořene křídla do trupu, pod nimiž jsou umístěny jednoduché nepohyblivé otvory pro přívod vzduchu k motorům. Na koncích křídla jsou lišty pro protiletadlové řízené střely. Dvě rozměrné svislé ocasní plochy jsou ve vertikální rovině vyoseny do tvaru písmene V a jsou umístěny mezi křídlem a vodorovnými ocasními plochami. Mezi nimi jsou dva motory s malým průměrem.
Hornet létá i u Španělských ozbrojených sil a v řadě armád dalších zemí celého světa.
V současnosti je vyvíjena modernizovaná varianta F/A-18E/F Super Hornet.
Stručná charakteristika F/A-18C | |||
Základní funkce | víceúčelový útočný a stíhací letoun | ||
Výrobce | McDonnell Douglas; hlavní subdodavatel: Northrop | ||
Pohon | dva dvouproudové motory General Electric F404-GE-400 | ||
Výkon | 2x 16 000 lb | 2x 71,2 kN | |
Délka | 56 stop | 17,07 m | |
Výška | 15 stop 4 palce | 4,66 m | |
Rozpětí | 37,5 stop | 11,43 m | |
Hmotnost | prázdná | 23 050 lb | 10 455 kg |
max. vzletová | 56 000 lb | 25 401 kg | |
Akční rádius | stíhací doprovod | 460 mil | 740 km |
útočný | 634 mil | 1020 km | |
Max. dolet | 2190 mil | 3520 km | |
Dostup | 50 000 stop | 15 000 m | |
Max. rychlost | přes Mach 1,8 | 1912 km/h | |
Kapacita vestav. nádrží | 11 000 lb | 4990 kg | |
Výzbroj | Jeden vestavěný 20mm kanón MK-61A1 Vulcan s 570 náboji; vnější výzbroj na devíti závěsnících až do 7711 kg (řízené střely AIM-9 Sidewinder, AIM-7 Sparrow, AIM-120 AMRAAM, AGM-84 Harpoon, AGM-88 HARM, Shrike, SLAM, Maverick, řízená puma Walleye); různé bomby všeobecného použití, miny, kontejnerové a segmentové pumy, napalmové nádrže raketnice a odhazovatelné přídavné nádrže. Může být vybaven i nukleárními zbraněmi. | ||
